10. kapitola - Bláznivý den
10. Bláznivý den
Ráno jsem se probudil zamotaný do peřiny a objímající polštář. Zdálo se mi o Zachovi. Měl jsem jeho ruce snad všude a když jsem se teď pohnul tak jsem i ucítil studený flek na pyžamových kalhotách. No bezva tak tohle se mi po ránu už dlouho nestalo. Vždy jsem to v klidu vyřešil v koupelně.
Kouknul jsem na hodiny a hrklo ve mně. Teda dnes to bude s odřenými ušima. Takže honem do koupelny a zrušit ranní strniště. Pak sprcha a kmitat do školy.
No jestli se Zachovo podezření na ředitele ukáže pravdivé tak tenhle blázinec končí. A začne moje týdenní noční můra. Nebo spíš to jak to ve zdraví na těle nebo spíš duši přežiji.
Do školy jsem doběhl doslova pět minut před začátkem. Vlít do třídy a usedl na své místo. To jak hoši získají vzorek na DNA jsem neřešil. Šéf vždy věděl jak na podezřelého. Jestli to opravdu dělal ředitel tak má právě velmi krušný den. Což jsem mu jenom přál. Ještě teď mně oblívalo horko z toho jak nás šéf ze Zachem přistihl v laborce.
Dnes jsme naštěstí neměli tělocvik a já raději nevytáhl paty ze třídy. Kdybych Zacha teď potkal tak bych byl určitě červený až za ušima. Jenom to jak se mi o něm zdál mi působilo ještě teď menší problém při sezení na židli. Zatím jsem poslouchal šrumec ve třídě. No a zjistil jsem, že se tu opravdu ve velkém rozjela sázka na to komu se podaří na Zacha nějak zapůsobit. Ušklíbl jsem se a v duchu si myslel své.
Toho jak jsem se pobaveně uchechtl si všimla Jana o lavici vedle.
„no tak ty si nemyslíš, že je kus?“ zeptala se mně podmračeně. „Hm, no já si myslím, že tohle si on nemůže dovolit, je to přece náš učitel. Za cokoliv mino pravidla by ho mohli vyhodit. Uvědomujete si to. Pak si představte jak nám tu dají nějakého starého nabručeného učitele a budeme běhat neustále kolečka. To opravdu chcete?“ bože proč já ho tak hájím.
Holky se na mně podívali jak na blázna, teda spíš jak na bláznivou holku.
„hele on se ti fakt nelíbí? Ani trochu?“ přisedla si na lavici naproti mně Zuzana.
„ no líbí,ale já…“ „ha tak vidíš, my víme, že by mohl mít problémy. Kdyby se rodiče dozvěděli, že básním o tělocvikáři tak by mi dali měsíc zaracha a k tomu zabavili kapesné. No,ale házet pohledy a lehce provokovat snad můžu?“ na to Zuzka vytáhla z baťohu své nádobičko na malování, bože ta toho má snad pro celou školu a jala se kontrolovat svůj výtvor do před pěti minutami dokončila.
Zazvonilo a všichni se pomalu vraceli na svá místo. Začala nudná hodina dějáku. V půlce hodiny se ozvalo zaklepání a do dveří vešel jeden z mých kolegů. Tak tohle bude vážné když ho tu šéf poslal.
„Dobrý den, omlouvám se. Z vážných rodinných důvodu se mnou musí jít slečna Kendi Machová“ no já se už zvedal. Naházel věci do tašky a přešel ke dveřím.
„dobře může jít“ odpověděl učitel. Sotva se za námi zavřeli dveře tak jsem se otočil na Romana.
„hej co se děje?“ „pšt až venku“ s tím se vydal k východu. No já na něho jenom zíral. No na tak prázdné chodbě nás nikdo slyšet nemohl. Ale zřejmě k tomu mám důvod. Doběhl jsem ho a v tichosti jsme vyšli ven. Tam už čekal v autě Petr. Nasedl jsem do zadu a čekal vysvětleni.
„no máme menší problém. Ve chvíli jak ředitel zjistil, že prověřujeme jeho alibi tak zmizel. Ví, že jsi policista takže momentálně ve škole nejsi zapotřebí v převleku. Šéf povolal všechny lidi na pátrání po něm. Snad už ani jasně nemohl přiznat, že je viník. Hodíme tě domů na převlečení a připojíš se k Mirkovi na pátraní. On ti zbytek vysvětli.“ Jedním dechem vychrlil Roman.
Takže zbytek dne jsem strávil na papírami a telefonováním a běháním od čerta k ďáblu. Prověřovali jsme snad každou možnou stopu kam se ředitel mohl zašít. Večer jsem se doplazil domů se osprchovat a měl jsem v plánu ještě zkontrolovat jedno místo o kterém jsem se z papírů dozvěděl. Nějaký bláznivý bar kam někdy chodil.
Před bytem mně však čekalo překvapení. O dveře se tam opíral Zach.
„Ahoj, už jsem si myslel, že tu budu nocovat na schodech. Co se stalo. Prý tě ze školy odvedl policista, takže hádám, že něco kvůli ředitelovi. Dnes ho sekretářka nemohla sehnat“
„hm, jo. Zřejmě bylo tvé podezření oprávněné. Pojď dovnitř. Tady se o tom nebudeme bavit.“ Natáhl jsem ruku s klíčemi,že odemknu. Ale jak jsem byl už unavený tak mi spadly na zem. Zach se na mně podíval a zvedl je ze země.
„jedl si dnes něco?“ „ hm myslím, že housku. Nebyl čas a za chvíli musím ještě na jedno místo. Přišel jsem se jenom osprchovat a převléct.“ Mezi tím Zach odemkl a vtáhl mně dovnitř. Za dveřmi mně objal a já i když jsem si celý den lámal hlavu jak se k němu mám chovat jsem to hodil za hlavu. Byl jsem unavený, hladový a to jak mně držel v náručí mi dodávalo energii.
„Bež se osprchovat já objednám pizzu. Nic rychlejšího asi nevymyslím. A kam jdeš? Nemohu tě doprovodit?“ vytáhnul mobil a začal volat do pizzerie. Sotva domluvil tak čekal na moji odpověď. „no do jednoho baru. Prý tam někdy chodí večer. Tak to jdu prověřit. Kolega se ke mně připojí až tam. Aby jsme nebyli nápadní.“ „co je to za bar?“ zeptal se Zach. „hm počkej to jméno mám napsané“ vylovil jsem z kapsy notes a v hromadě poznámek hledat ten zatracený název.“Bar u Lampy, teda to je fakt divný název. Přitom pokuď si vzpomínám na tu ulici tak tam teda moc lamp není“ v tu chvíli se Zach začal smát. Já na něho hleděl co tak vtipného jsem řekl. No asi jsem víc unavený než jsem si myslel.
„ty fakt nevíš co je to za bar?“ zeptal se Zach jakmile popadl dech
„hele když ty to víš tak co mi to tak říct!“ odpověděl jsem naštvaně
„no řekněme když tam my dva půjdeme spolu tak tam velmi dobře zapadneme, chápeš?“ a při tom na mně mrk.
„to nemyslíš vážně, že je to gay klub? Co by tam proboha ředitel dělal, když jede vysloveně po ženách.“ V duchu jsem viděl Mirka jak tam zděšeně postává.
„no spíš je to bar pro gay a lesbičky nebo bi. Takže hádám, že on tam spíš chodí za těma ženami. Některé to mají rádi trochu surovější tak hádám, že tam proto chodím“ odpověděl zamyšleně Zach.
„No já jdu do sprchy. Za 20 minut tam mám sraz s Mirkem. Ten asi taky netuší co je to za bar.“ S tím jsem se otočil a zamířil do sprchy. Cestou jsem si vzal čisté oblečení. Nemusím se tu před Zachem producírovat v ručníku. Myslím, že by jsem pak do toho baru ani nedorazil. Kuš už jenom ty myšlenky mně nutili si dám jako první studenou sprchu.
Když jsem za 10 minut vylez tak Zach už krájel Pizzu na kousky a hned mi jeden podával. „teda já hlady už snad i šilhám, sem s ní“ a vrhl jsem se na ni jako bych týden nejedl. Za pár minut jsem ji měl v sobě. Zach se jenom smál mému apetitu. „no co ty jsi za celý den aspoň něco pořádného snědl, zkus si honit magora po městě“
„klid, já se jenom dívám jak ti to sluší když vylezeš ze sprchy“
„No už musíme vyrazit. Jinak se bude Mirek divit kde jsem tak dlouho. Bude čekat venku a vejde dovnitř hned jak mně uvidí. Co kdyby tam náhodou už ředitel seděl.“ Zach jenom kývl hlavou. Popadl bundu. Já vzal svoji a vyrazili jsme.
Měl jsem sebou služební auto tak jsme tam dorazili za chvíli. Jít tam asi pěšky tak už únavou ani nechodím. To bude ještě zajímavý večer. Jestli tam nedorazí tak asi usnu ve stoje. Cha to bude mít šéf zase co kritizovat.
Zaparkoval jsem nedaleko. Když jsme se blížili k baru tak jsem uviděl Mirka jak postává venku. Podle domluvy měl jít dovnitř,ale on spíš zamířil nám naproti.
„Nazdar Kene, já tam nejdu. Už teď se mě tu pokusili tři chlapy zabalit. To nedám. Hele to je ten Zach Kent.“ Promluvil sotva k nám došel.
„Ahoj. Jo říkal, že se přidá. Kdyby něco tak má dobrou kondičku. Pomůže nám.“
„víš co já zůstanu nedaleko a budu sledovat vchod. Kdyby se podezřelý objevil tak hned zalarmuji ostatní. Vy dva tam nebudete tak moc nápadní a díky Zachovi budeš mít i zřejmě klid.“ Teda tak prosební pohled jsem už dlouho neviděl. Zach se vedle mě jenom culil. Věděl zřejmě dopředu jak tohle dopadne.
„jasně tak tu zůstaň. Hlavně ho nepropásni. Máš jeho fotku?“ zeptal jsem se.
„mám,ale už jsem ho jednou viděl tak ho bez problému poznám. Hodně štěstí uvnitř. Kdyby něco, kluci tu budou do pár minut“ s tím mávl rukou a přesunul se naproti kde měl dobrý výhled na vchod do baru. Uviděl jsem ještě světlo jak si zapálil cigaretu a zmizel ve stínu budovy. No skrýt se umí fakt dobře. Vůbec ho nebylo vidět.
„tak jdeme do doupě neřesti. Neboj nikdo si k tobě nic nedovolí. Jenom já“ s tím mně popadl za ruku a vedl dovnitř. Nestihl jsem ani pořádně zareagovat a ocitl se uvnitř zakouřeného baru. Světla tu bylo sporadicky. Jenom parket a podium bylo osvětleno červeným světlem. Nad pultem svítili taky nějaké barevné světýlka. No prostě pořádný pajzl to byl. Zach mi dal ruku kolem pasu a přisunul si mně blíž. „drž se u mě. Nerad bych odháněl zájemce. Když uvidí, že jsi už zadaný tak nebude nikdo dělat problémy. Jenom se nech vést.“ Sklonil hlavu a políbil mně. Ve chvíli kdy jsem otevřel ústa k protestu tak toho hned využil a jazykem vklouznul dovnitř. Já se ještě víc přitiskl. Byl jsem vzrušený už z toho jak se mně dotýkal a teď už jsem cítil doslova velký problém v určitých partiích. No Zach je cítil taky, když jsem se přitiskl. Nechtěl jsem aby někdo viděl jak moc jsem vzrušený.
Oddálil ústa a já najednou zjistil, že mi dochází vzduch. Zhluboka jsem se nadechl.
„jsi sladký, když se nebráníš“ zamumlal mi do ucha.
„Jsme tu pracovně. Nevidíš tu někde ředitele?? Já přes ty lidi nic nevidím. Mají tu fakt mizerné osvětlení“ zamumlal jsem. Můj mozek velmi pomalu začínal znovu fungovat.
„ne, není tady. A proč tu je tak mizerné světlo ti hned vysvětlím. Nebo spíš velmi rád ukážu“ při tom mi foukl na ucho a lehce o políbil.
Pokračování příště
Komentáře
Přehled komentářů
Hej! aké pokračovanie nabudúce? To s ami vôbec nepáči! :D Ešte šťastie, že aj čakať nemusím, ale toto je ehm... ha! Prosím, prosím, dúfam, že ak prekliknem, bude ma tam čakať niečo veľmi pekné.
super
(zuzi, 20. 11. 2010 8:28)souhlasim se sambi už se nám to rozjíždí a ty možnosti nam doufám popíšeš pěkně detajlně. jiank kapitolka zase krásná a už se nemůžu dočkat další tak hezky piš at se máme na co těšit:)
...........
(samba, 15. 11. 2010 21:51)No páni, ty jsi to rozjela ! Pěkný a těch možností, po tmě v baru.Tak se těšim na další.
(furt tri bodky)
(kami, 31. 5. 2011 18:31)