9.kapitola - Laboratoř
9.Kapitola – laboratoř
Po půl hodině chůze jsme došli před budovu kriminální laboratoře. A až tam jsem si uvědomil, že jsem se nepřevlékl do teplákovky. Byl jsem stále ve školní uniformě. Celou cestu mně rozptyloval Zach. Už jenom to, že šel vedle mě a povídal o okolí. Bydlím tu už hodně dlouho, ale zjistil jsem, že o tom co je tu zajímavé jsem ani netušil.
„No počkám venku. Zapomněl jsem se převléct a kdyby mně chlapi viděli v tomhle oblečení tak budu mít růžové balónky na stole ještě nejméně měsíc“ Zastavil jsem se na rohu budovy s tím, že budu neviditelný.
„Ne, půjdeš se mnou. Řekl si, že mně doprovodíš a já jsem s tím souhlasil. Jenom proto, že mi budeš činit doprovod“ pohlédl na mně zamračeným výrazem. „K čertu,ale ty balónky budou tvoje vina“. No co už i tak se chlapi určitě baví tím co musím nosit. Svázal jsem si vlasy a požádal Zacha o mikinu. Zvedl obočí,ale sundal si ji a podal. Když jsem si ji natáhl přes hlavu. Bylo to jako bych se znovu ocitl znovu v jeho objetí. Ta jeho vůně mi málem podlomila kolena a to jsem si myslel, že to zvládám. Ha tak to budu mít hodně těžké. No mikina mi sahala až pod zadek takže pokuď budu stát u něčeho , tak si sukně nikdo nevšimne.
Vešli jsme dovnitř no a co čert nechtěl. Ve vestibulu u hlídače stáli zrovna moji dva kolegové. Petr a Roman. „hvíííízd“ „teda ty jsi fakt v té sukni kočka, nebo spíš kocour“ prohýbal se smíchy Roman. „No to víš já mám aspoň na takové oblečení hezké nohy,ale ty by jsi něco takového na sobě mít nemohl. „ odsekl jsem mu. Zach se držel vedle mě a cítil jsem, že je na ně hodně naštvaný. Ale to, že z toho chlapi budou mít srandu jsem ho varoval. Takže nechápu proč se na ty dva dívá jak na nežádoucí hmyz.
„Hele chlapi, co takhle přestat závidět a pustit nás dál“ pronesl sladkým hlasem až jsem z toho měl husí kůži. „Závidět!! A co proboha?“ vyhrkl Petr
„No, že mu to sekne a vy by jste v tom vypadali jak strašáci do zelí“ „Hele je to chlap, víš to, že jo?“ teď už Roman nechápal. Věděli, že to Zach o mně ví. To, že jsem policista v přestrojení a teď jim unikalo co tím Zach myslel. Já mezi tím zrudnul a snažil se dostat k pultu. Zapsal nás do knihy příchozích. Mezi tím si ti tři tam vyměňovali ještě nějaké připomínky k mé osobě. Sotva jsem nás dopsal tak jsem popadl Zacha a mávnul na kolegy a odtáhl ho směrem k laborkám.
„Hele já ještě s nimi neskončil“ soptil stále Zach
„Ale skončil, nemusíš hájit mou čest. Sakra co to povídám. Nemusíš mě vůbec hájit. Chlapi z toho nosím už mají srandu pár týdnů. Ale ví, že je to nutné. Jinak toho grázla co znásilňuje ty dívky nechytíme. Jsou to docela fajn chlapi. Jenom k našemu povolání je potřeba i trochu humoru. Jinak by se tu člověk zbláznil. Já z toho až takovou vědu nedělám. Nejsem sice nadšený s tím co nosím,ale je to součást mé práce.“ Během řeči jsme došli před dveře na kterých stálo – laboratoř 3-odběr vzorků. Zaklepal jsem a vešel.
„Ahoj Suzi, vedu ti jednoho na odběr krve a porovnání DNA se školním případem. Šéf už ti určitě volal.“Promluvil jsem na šikovnou brunetku co stála u počítače vedle kterého měla velmi speciální mikroskop.
„Jé ahoj Kene, už jsem tě čekala. Jo šéf i o tom poslal zprávu. Posaďte se a vyhrňte si rukáv. Nic to nebude“ mávla rukou na židli kousek od nás.
„V pořádku, krev jsem už párkrát dával. Takže se Vám tu rozhodně nesložím“ odpověděl se smíchem Zach. Posadil se na židli a vyhrnul si rukáv.
Já zrovna jehly nemám v lásce takže jsem se naklonil k mikroskopu co stál vedle něho a koukl co tam tak zajímavého Suzi má. Ne že bych tomu rozuměl,ale je to lepší než koukat na injekci. Brrr
„Tak a hotovo. No nic to nebylo“ za pár sekund promluvila Suzi.
„Jo bylo to ok.“promluvil Zach a když jsem na něho otočil hlavu tak jsem viděl jak mi kouká na zadek. Zamračil jsem se a otočil celý. Mikinu jsem si stáhl ještě niž.
„zajdu to odnést a pak ti dám vědět. Jo Kene, šéf z tebou chtěl mluvit jak dojdeš tak mu brnkni. Telefon je vedle počítače“ mávla rukou a z ampulkou krve odešla do další místnosti.
„Hele to nedostanu ani odměnu za to, že jsem tu hezky daroval krev byl jsem velmi hodný.“ Jenom co to řekl tím svým hlasem začal jsem mít zase problémy udržet se v klidu
„odměnu?? No lízátko ti tu asi nedají. To dostávají jenom děti.“ Usmál jsem se natáhl se pro telefon.
„no já myslel jinou odměnu“ s tím se natáhl ke mně a než jsem stihl vzít telefon do ruky tak mi dal ruce kolem pasu a přitáhl si mně do náruče. Nestihl jsem ani pořádně protestovat a už jsem měl jeho ústa na svých. Chtěl jsem mu vynadat,ale jakmile jsem otevřel pusu tak mi tam vklouzl jazykem. No a mozek zapomněl co chtěl říct. Jenom jsem zasténal a ještě víc se přitiskl k jeho teplu. Začal mi jazykem dráždit můj a i když jsem myslel, že se roztopím blahem tak můj jazyk měl v plánu něco jiného. Vyšel mu vstříc a než jsem se nadál tak jsem zažíval ten nejlepší francouzák v životě. Ne ve vesmíru. To že mi vyhrnul mikinu a začal mi vytahovat košili nahoru jsem si uvědomil až tehdy když jsem ucítil jeho ruku na svých zádech. Začal mi docházet vzduch a Zach jako by to věděl přesunul se na ušní lalůček a začal mi ho ožužlávat. Nohu mi vtěsnal mezi moje nohy a já i když jsem si uvědomoval co dělám tak i tak jsem neodolal abych se o něho nezačal třít. Před očima jsem měl jiskřičky a to že mi Zach mikinu vyhrnul ještě výš a začal přejíždět jazykem přes jednu a za chvíli přes druhou bradavku mně zcela ochromilo. Jenom jsem se víc opřel o stůl a zaklonil hlavu.
„Nee, to… ach bože“ moje mumlání bylo stejně zmatené jako moje myšlení. Moje tělo prostě odmítlo reagovat na rozkazy mozku a začalo jednat samo za sebe. Moje ruce vklouzly do jeho vlasů a ta hebkost mně málem zabila.
„hmmm, ne že bych vás chlapci nechtěl rušit,ale sakra neměl jsi mi Kene zavolat??“ šéfův hlas byl jak studená sprcha. Odskočil jsem od Zacha a snažil se mikinu stáhnout zpět na své místo. Zach se opřel o stůl a stejně jako já se to snažil rozdýchat.
„šéfe, já. Tedy my. No já vám akorát chtěl zavolat.“ Tak fajn, teď už ani pořádnou větu nedám dohromady
„Jo to jsem viděl. A to můžeš být rád, že tu nikdo jiný nepřišel. Teda fakt nevím jak bych tohle vysvětloval náčelníkovi.“zuřil šéf.
„no Suzi volala, že výsledky testů bude mít zítra. Takže se mi ztraťte z očí a vy pane Kente. Vy mi dlužíte jedno jméno a chci ho znát teď hned. Jestli se Vaše podezření vyplní tak vás dva nechci nejméně týden vidět. Jestli budete na Antarktidě nebo na pustém ostrově mi je zcela jedno. Takže to jméno a hned“ tak teď jsem měl důvod věřit tomu proč se šéfa bojí i podsvětí. Takového naštvaného jsem ho ještě neviděl.
„no pane je to jenom podezření. Testovali jste ředitele školy? Já vím, že měl na některé ty útoky alibi. No já jenom, že by jste je měli znovu prověřit. A taky to jak někdy přijde na kontrolu tělocviku a sleduje studenky. No mám jak bych to řekl. Divný pocit za krkem.“ Teď už Zach stál rovně a díval se šéfovi přímo do očí.
„Dobře to prověřit znovu můžeme. Jeho jsme na DNA netestovali jenom díky těm alibi. Což nám teď nemůže zabránit. Děkuji a teď vypadněte a oba. Hned“
zavelel a já jenom kývl hlavou a vystřelil ze dveří. Zach mně doběhl kousek za dveřmi.
„promiň, jestli teď budeš mít kvůli mně problémy v práci. Tvůj šéf to,ale i tak vzal nějak v klidu. On to o tobě ví?“ zastavil mně Zach a otočil obličejem k sobě.
„jo ten snad ví o všech svých lidech všechno. Jenom asi, no nečekal, že my dva. No však víš.“ Zamumlal jsem a vydal se k východu.
Zach mě znovu dohnal a vlepil mi pusu na tvář. „neboj vše bude v pořádku. Nechci tě tlačit do ničeho do čeho sám nechceš“ a pohladil mně po zádech.
„ no a v tom je ten problém. Já prostě u tebe ani nevím co dělám. Prostě mám teď trochu zmatek v tom co cítím a v tom co mám udělat. Promiň. Potřebuji být chvíli sám. Uvidíme se zase ve škole. Ahoj“ a s tím jsem se rozběhl ven. Směr domů. Na kolej teď rozhodně nemůžu. Tam bych se zbláznil.
Komentáře
Přehled komentářů
Nečakané akcie zvládaš bravúrne. Vážne sa válam na posteli od smiechu a šťstia. Šéf je dokonaly a oni dvaja tiež, ale to je asi jasné. Jáj! :D
A mne vôbec neprekáža, že na to idú rýchlo, je to práveže správne tempo v malých dávkach, ale hlavne, že tie dávky tam sú.
promin
(zuzi, 23. 9. 2010 17:26)takže nejprv se musim omluvit že to tak dlouho trvalo ale ted se mi špatně dostává na net tak promin a ke kapče byla skvělá jako vždy a žhavá*rozplívá se blahem*taky musim souhlasit se sambou že Zach to má až moc snadny tak ho můžeš trochu potrápit:P jinak doufám že na tu chatu pojedou už brzo*další zvrhlý pohled*už se těším na další
.......
(samba, 19. 9. 2010 9:06)Musíš prominout ale četla jsem to až dnes.Páni to bylo žhavé,moc dobře popisuješ tyhle scény.To víš už jsem toho přečetla dost ,abych věděla.Myslím, že se máme na co těšit.Týden na chatě! Vrr. Jen trošku doufám, že to učitelskej nebude mít až tak jadnoduchý.Pěkné
:D
(kami, 31. 5. 2011 18:11)